Jak může MČ napomoci řešení bezdomovectví v ulicích Prahy 8?

Řešení bezdomovectví je poskytnutí bydlení

Žiji v dolní Libni, která je množstvím lidí bez domova pověstná. Přesto tu neuslyšíte populistické řeči. Prvním krokem, jak podle Zelených odstranit bezdomovce z našich ulic, je poskytnout jim co nejrychleji trvalé přístřeší. Podstatou projektu bydlení na prvním místě je, že důstojně bydlící člověk nebo rodina dokáže řešit i další problémy – zaměstnání, dluhovou zátěž, docházku potomků do školy.

Bezdomovcem se může stát každý z nás. Svou vinu mají i současné nesmyslné ceny nájemného, které ženou nahoru mj. služby ubytování pro turisty v bytech Airbnb, či nezvládnutá privatizace bytů, kterou zpackala ODS a TOP 09.

Nejohroženější jsou lidé z nízkopříjmových skupin, samoživitelé nebo senioři. Stačí zažít životní tragédii, úmrtí milovaného partnera, ztrátu práce, lidskou zradu. Na čas přestaneme vnímat svět okolo sebe a když krize přejde, zjistíme, že už se nemáme kam vrátit. Ocitneme se na ulici, zažijeme odmítnutí pomoci od bývalých přátel, ztratíme možnost se umýt, někdo nás okrade. S každým tím krokem jsme dál a dál tomu, co běžná společnost vnímá jako standard. Okolí se nás začne štítit. V takovou chvíli musí přijít obec ve spolupráci s neziskovkami. Obec, která má propracovaný systém návratu bezdomovců do běžného života včetně okamžité nabídky ubytování. Tak to už nějaký čas funguje v Brně. Zelení z Prahy 8 jsou připraveni takový projekt zahájit a ukázat, že Brno může být pro hlavní město dobrou inspirací.

Petr Vilgus

Místostarosta MČ Praha 8
lídr kandidátky OSMIČKA SOBĚ – ZELENÍ, KDU-ČSL  a nezávislí

(měsíčník Osmička 09/18)

Má radnice usilovat o oživování prázdných domů? A jakými způsoby?

V Karlíně se povedl malý zázrak
Prázdné domy v Praze jsou problém, domy chátrají a jejich okolí často trpí vandalismem a nepořádkem. Je tedy v zájmu města domy oživit – byť dočasně.
Zeleným se podařilo pomoci oživit tři objekty v Karlíně: Invalidovnu, Kasárna a magistrátní dům Za Poříčskou branou. Osobně to považuji za malý zázrak. Povedlo se nám po dlouhých jednáních s různými státními subjekty vyjednat pronájmy pro iniciativy, které budovy využijí pro komunitní a umělecké akce. Karlínu přibyly dvě hudební scény, letní kino, galerie a recyklační dílna. Podle nás by stát měl se svým majetkem hospodařit tak, že nevyužité budovy pronajme pro veřejně prospěšné projekty. Bohužel to není běžná praxe a řada budov v majetku státu zbytečně chátrá.
Další výzvou jsou zanedbané pozemky a budovy v soukromých rukou. Zde je mandát radnice pro jednání slabší. Ale i zde se dají vyjednat zajímavé spolupráce. Iniciativa Jako doma získala pronájem domu v Karlíně, jejž majitel pronajal dočasně, než získá potřebná povolení k rekonstrukci. My se letos pokoušíme jednat s vlastníky, zda by na svých pozemcích nechtěli provozovat dočasně komunitní zahradu.
Libeň má svoji smutnou zkušenost s Palácem Svět, který vlastní italský majitel. Ten slibuje dokončení ještě letos, tak se necháme překvapit, zda to skutečně splní. Památková ochrana v Česku nefunguje příliš dobře a nedokáže nezodpovědné vlastníky donutit k potřebným opravám. Palác Svět, i když bude letos opraven, ztratil velkou část architektonických a historických kvalit, bohužel.

Hanka Matoušová

Radní MČ Praha 8

(měsíčník Osmička 08/18)

Měla by Praha 8 dál platit společnosti Praha TV, s. r. o., za její zpravodajství?

V žádném případě.

Praha 8 si od společnosti Praha TV, s. r. o., objednává za 27 tisíc Kč měsíčně desetiminutové video se zpravodajstvím z městské části. Tato spolupráce se neosvědčila a měla by být bez náhrady ukončena. Mnohem kvalitnější televizní zpravodajství již nabízí veřejnoprávní Česká televize ve svých pořadech Z metropole, Nedej se a jiných, které se opakovaně a často zabývají celou Prahou a i naší městskou částí. Podle smlouvy s Praha TV má Praha 8 zájem „zprostředkovávat široké veřejnosti objektivní a vyvážené informace o své činnosti“. To však dodaná videa nenaplňují a domnívám se, že dodavatel tím neplní objednané zadání ani zákonné požadavky na vyváženost zpravodajství. Zpravodajství by mělo být vždy vyvážené, názorově pestré, obsahovat i kritické názory, hlasy opozice.
Informování ze strany městské části je třeba nadále zlepšovat. Tok informací musí probíhat oběma směry mezi radnicí a veřejností. Doufáme, že i nadále budeme rozvíjet projednávání záměrů s veřejností, jako byla například dvě setkání k záměrům vystavět vlakové zastávky v Karlíně a v Libni, která proběhla na začátku června za hojné účasti občanů.
Peníze ušetřené za videa od Praha TV by radnice měla investovat do akcí a kroků, o kterých budou média informovat sama od sebe.

Štěpán Klimeš

Předseda základní organizace Strany zelených na Praze 8 a kandidát Osmičky sobě do zastupitelstva MČ Praha 8.

(měsíčník Osmička 07/18)

OSMIČKA SOBĚ – ZELENÍ, KDU-ČSL a nezávislí letos kandidují společně v komunálních volbách do zastupitelstva Prahy 8.

Měla by městská část Praha 8 iniciovat výstavbu nájemních bytů?

Souhlasíme s výstavbou obecních bytů
V celé Evropě v posledních letech prudce rostou ceny nemovitostí a nájmů. Levné hypotéky a stoupající bohatství lidí díky dlouhému období ekonomického růstu vytváří poptávku, kterou developeři nedokáží ukojit novou výstavbou. Vysoké ceny však trápí nejen ty, kteří si chtějí koupit bydlení do osobního vlastnictví, ale i nájemníky, kteří nechtějí vlastnit, ale jen za rozumné peníze bydlet. Zelení říkají: město se má stát developerem a stavět byty nejen pro lidi v sociální nouzi, ale i pro mladé rodiny, ovdovělé důchodce a vůbec občany, kteří si nemohou dovolit bydlení v soukromém.
Praha 8 se v minulosti zbavila téměř všech bytů. Stalo se tak z části z ideologických důvodů, kdy sociálně necitlivá ODS tvrdila „správná obec nemá podnikat a i pronájem bytů je podnikání“. Pikantním závěrem celého příběhu bylo, že za peníze z privatizace založili akciovku a chtěli provozovat vlastní hypermarket na Palmovce.
Zelení podporují výstavbu nových obecních domů určených pro bydlení. Obec musí garantovat cenově dostupné bydlení všem svým obyvatelům. Nesmí připustit, aby se z města stalo ghetto jen pro bohaté a pro turisty v pronajatých bytech přes Airbnb. Nejde dovolit, aby dostupné bydlení pro dnešního Pražana bylo v budoucnu až za hranicí metropole v městech a vesnicích Středočeského kraje. Příkladem zvládnutého městského developmentu je Vídeň. Zde rostou celé bloky domů, které město staví pro své občany. Je mým velkým přáním, aby i Praha pochopila, že bez obecních nájemních bytů to nejde. Zároveň tvrdím, že na obecní bydlení by měl podstatně přispívat stát a magistrát.

Petr Vilgus

Místarosta Prahy 8

(měsíčník Osmička 06/18)

Mají být v Praze 8 zachovány zahrádkářské kolonie?

Nevzdávejme se půdy (pod nohama)
Jednoznačně ano. Zahrádkářské kolonie nejsou relikt minulosti, jak se snaží někteří politici podsouvat. Naopak – jsou nástrojem, jak propojit ekonomický růst a kvalitu života, což v současnosti využívají mnohé západní metropole. Pouze takové město, které je atraktivní pro všechny obyvatele, k sobě láká další talenty a vytváří služby s vysokou přidanou hodnotou. Kolonie poskytují prostor pro odpočinek a realizaci všem vrstvám obyvatelstva. Zahrádkaření tak není dostupné pouze pro ty, kteří zaplatí 100 000 Kč/m², ale pro všechny – průměrné roční nájemné v kolonii se pohybuje kolem 3 000 Kč. Důsledky devastace obecního nájemního bydlení z 90. let se v době ekonomické prosperity podepsaly na stále rostoucích cenách nájmů. Bylo by proto krátkozraké stejně zdevastovat i obecní trh se zahrádkami.
Zahrádkaření má u nás tradici, jen český zahrádkářský svaz má přes 170 000 členů. Stejně tak se může stát každý členem kolonie a získat do nájmu chatku či záhonek, chce to jen trochu času a obíhání (generační výměna zde probíhá stejně jako všude jinde). Dalším důvodem, proč zachovávat ve městě zeleň (jakéhokoliv typu), je boj s letními vedry – zelená nezastavěná plocha pozitivně snižuje jejich dopad. A na rozdíl např. od parků nestojí údržba zeleně v zahrádkářské kolonii městskou kasu ani korunu. Zahrádkářské kolonie proto zůstávají od Berlína po Stockholm. Ale i na Libeňském ostrově, kde navíc koupíte kočku za ½ litru vodky. A to se vyplatí.

Josef Gattermayer

člen rady základní organizace Strany zelených na Praze 8

(měsíčník Osmička 05/18)

Mají mít obyvatelé Prahy 8 možnost se svým parkovacím oprávněním zaparkovat i v ostatních městských částech?

Ano, ale ne zdarma.

Chceme, aby se co nejrychleji a nejpohodlněji pohybovali lidé a ne dopravní prostředky. Čím více z nás si k přepravě po Praze zvolí auto, tím pomaleji se ti ostatní dostanou tam, kam potřebují, nemluvě o zdraví škodlivých exhalacích a záboru veřejného prostoru parkováním. Dostupnost a cena parkování má obrovský vliv na to, zda někam jet autem nebo jinak. Pokud někde nezaparkuji, tak tam asi autem nepojedu. Proto by se velikost území, kde můžeme parkovat s parkovací kartou, neměla zvyšovat, ale zmenšovat jen na bezprostřední blízkost bydliště. Není totiž zřejmé, proč by obyvatelé Karlína měli mít možnost parkovat v Kobylisích, kam vede linka metra i tramvajová trať, a ne třeba na bližším Žižkově.

Na druhou stranu je nutné respektovat, že někdy je auto skutečně tím nejvhodnějším prostředkem dopravy. Pak je třeba umožnit zaparkovat v cíli cesty i v rezidenční zóně, ale ne zdarma. Praha je historické město, které zejména v centru, ale ani na sídlištích, nezvládá současný nápor automobilového provozu. Zelení podporují MHD a cyklistickou a pěší dopravu a případně sdílení aut tak, aby se co nejvíce domácností bez vlastního auta obešla. Proto jsme na magistrátu prosadili snížení ceny ročního jízdného na MHD na 10 korun denně a podporujeme výstavbu nových spojení, jako je třeba lávka z Karlína do Holešovic pro pěší, nebo tzv. Nové spojení II, které by mělo podstatně zrychlit a zkapacitnit příměstskou železniční dopravu.

Tomáš Hnyk
místopředseda Strany zelených na Praze 8
kandidát Osmičky sobě do zastupitelstva MČ Praha 8.

(měsíčník Osmička 04/18)

OSMIČKA SOBĚ – ZELENÍ, KDU-ČSL a nezávislí letos kandidují společně v komunálních volbách do zastupitelstva Prahy 8.

Musíme zlevnit domácí péči o seniory

(z fóra v časopise Osmička)

Otázka: Proč se nový Dům sociálních služeb stal pro občany Prahy 8 finančně nedostupný?

Odpoveď: Musíme zlevnit domácí péči o seniory.

Ze statistik vyplývá, že 80 procent důchodců chce dožít doma. Domácí péče je náročná po fyzické i psychické stránce. Pokud pečující musí opustit zaměstnání, stává se náročnou i po stránce finanční – paradoxně může být pro rodiny domácí péče finančně daleko náročnější než umístění do domova pro seniory. Tyto domovy jsou státem dotované, a to od 10 000 Kč měsíčně za klienta, v případech těžších forem demence jde i o dvojnásobek. Proto je pro Zelené klíčový rozvoj těch služeb, které seniorovi pomáhají v jeho domácím prostředí a které sníží finanční náročnost péče v rodinném kruhu. Rozšíření nabídky terénních služeb může pomoci snížit přetlak na umístění v pražských domovech pro seniory. Ty by měly být až poslední možností, bývají ale většinou prvním řešením, které rodiny volí.

Terénní a ambulantní služby poskytují vedle státních organizací také církve a neziskové organizace, které jsou v oblasti domácí péče nezastupitelné; jsou to také většinou ony, které přicházejí s novými přístupy. Velmi zajímavou, finančně dostupnou, a přitom málo známou službou je tísňová péče Života 90. Senior na ruce nosí tlačítko, jehož stiskem se v případě nouze spojí s nonstop dispečinkem. Rodiny tak mohou být klidnější v době, kdy se nemohou o člena své rodiny starat.

Osobně jsem pracovala v domově pro seniory a nyní jsem dobrovolnicí Života 90. Na seniory často společnost zapomíná, proto mi přijde dobrovolnictví právě v této oblasti velmi důležité.

Ing. Hana Matoušová
radní MČ Praha 8, kandidátka Osmičky sobě do zastupitelstva Prahy 8

OSMIČKA SOBĚ – ZELENÍ, KDU-ČSL a nezávislí letos kandidují společně v komunálních volbách do zastupitelstva Prahy 8.

Zelení: Developeři se MUSÍ podřídit vůli občanů a obce

(z fóra zastupitelů v časopise Osmička)

Jak může radnice Prahy 8 zabránit zahušťování sídlišť? V Ďáblicích, v ulici Pod Sídlištěm i jinde hrozí nové stavby, které zhorší kvalitu života obyvatel.

Zelení: Developeři se MUSÍ podřídit vůli občanů a obce

Díky realitní krizi na konci minulého desetiletí se zdálo, že velkým developerským projektům odzvonilo. Nyní se však probouzejí projekty, které přímo ohrožují zájmy obyvatel Prahy 8. Realitní štiky – Vítkova CPI (Ďáblice) nebo Sehnalova SPG (Troja Horizons) – chtějí rozvrátit promyšlenou urbanistickou koncepci našich sídlišť. Chtějí poškodit to, čeho si jejich obyvatelé nejvíc váží a proč zde rádi žijí. Chtějí vytěžit z každého čtverečného metru další a další miliardy. Tato developerská zlovůle musí skončit. 

ODS a další milovníci volné ruky trhu s oblibou sní své vzdušné zámky o volné ruce trhu. O tom, že regulace jsou přežitek. V územním rozvoji je opak pravdou. Prostřednictvím regulací jsme my slabší (občané) chráněni před zlovůli těch silnějších (developeři). Město tu je od toho, aby hájilo zájmy občanů, aby prostřednictvím územního plánu, stavebních předpisů a dalších regulací určilo, co je ještě přípustné a co už ne. Transparentní a jednoznačný územní plán je smlouvou mezi městem, občany a majiteli pozemků, jaká je maximální míra využití každého metru v městě. Jsou místa, kde budovy chybí a kam patří nová výstavba. CPI ani Troja Horizons však nejsou tento případ.

V Praze je průšvih, že územní plán vytváří „velká radnice“ = magistrát. I nejmenší obec ve Středočeském kraji má v územním plánování větší váhu než stotisícová Praha 8. To se musí změnit.

Zelení budou žádat, aby městské části měly zásadnější slovo ve svém rozvoji. Aby občané měli právo promluvit do budoucnosti míst, která mají rádi. Osobně podpořím občany, kteří se postaví proti nesmyslným projektům. 

 

MgA. Petr Vilgus, Ph.D.
místostarosta pro strategický rozvoj, Strana zelených

(z fóra zastupitelů v časopise Osmička)